Rok na vsi

Alois a Vilém Mrštíkové
Program

jaro, léto, podzim a zima v Habrůvce - jevištní verze románové kroniky

Kronika moravské dědiny - mohutná freska lidských osudů v sugestivní inscenaci Habrůvka - to je život plný humoru, mnohdy trpkého, ale také bolesti, mnohdy vykupujícího. Je to život plný vášnivé touhy po lásce a s ním související nevěry a žárlivosti. Je to život prostoupený závistí, pomluvami a majetkovými problémy, roztřesenou či probuzenou vírou. Je to život probíhajících vesnických rituálů, mezi něž patří Hody, Dušičky, Mikuláš, Velikonoce, z nichž mnohé jsou na venkově živé dodnes.

Bratři Alois a Vilém Mrštíkové se usadili v obci Diváky. Zejména učitel Alois Mrštík se velmi pozorně nořil do života vesničanů, jejich zvyků a způsobu života. Ve své rozsáhlé románové kronice proměnil obec Diváky na Habrůvku. Nespočet jímavých lidských osudů se v ní postupně skládá do mohutně rozvrstvené mozaiky. Jeden rok prožitý na vsi může být časem dlouhým i krátkým zároveň. Neúprosný čas divadelní inscenace nám neumožní vměstnat na jeviště všechny epizody, rituály a lidské životy, jichž se velké románové dílo Rok na vsi dotýká. Pokusíme se však o intenzivní a sugestivní zážitek, v němž vám "rok na vsi", prožitý s námi v divadle, uteče jako vteřina, ale hluboko a natrvalo se zaryje do vašich vzpomínek.

Představení vznikne především kvůli Mirkovi Plešákovi, který je tak spjat s místem Zlína, že to mnozí ani nemohou vědět, a který jako první v této vlasti si vymyslel, že by se kronika, jež sluje tak silně a jasně ROK NA VSI, měla vybavit divadlem - to bylo v roce už 1989! Tedy jemu s dluhem a přáním všeho dobrého se pokusíme poté, co to již mnozí (jinde) vykonali, vytvořiti ji znovu v překrásném prostředí městečka Zlína, neboli Jeruzaléma, neboli Divák čili Habrůvky tam řečené; přejme si, ať je to jen nejskromnější zpěv nebo rovnou žalozpěv, a kdo cítíš cosi temně slavnostního i ve slově rapsodie, pak klidně nechť je ti to rapsodií též, za statečnou i hříšnou duši nešťastného Rybáře, jemuž hřích stal se osudem; nechť ale je i ozvučnější písní za frau Ebr, sestru Amátu či Bílou Macechu a všech tisíc lidí, kteří měli svá jména a své osudy, jež tu byly zjasněny milovanými bratry: Mrštíkovými!
J. A. Pitínský, režisér

Realizační tým:

dramaturg: Vladimír Fekar
režie, scéna: Jan Antonín Pitínský
dramatizace: Miroslav Krobot, j.h.
dirigent: Richard Dvořák
scéna: Hana Knotková
hudební spolupráce: Richard Dvořák
kostýmy: Hana Knotková
technická spolupráce: Milan Houžva
hudba: Miroslav Černý, j.h.
odborná choreografická spolupráce: Karel Pavlištík, j.h. a Gustáv Kyselica, j.h.
výtvarná spolupráce: Eva Jiřikovská, j.h., Jan Slovák, j.h.
asistence dramaturgie: Gabriela Krečmerová, j.h., Pavla Masaříková, j.h.

Ve vedlejších rolích:

Rybářovi pacholci: Richard Forgáč, j. h., Petr Zajíček, j.h., Jan Machů, j. h., Petr Lukáš, j. h.
Janiček: Matěj Komínek, j. h. / Jan Lukáš, j. h. / Jabub Vrba, j. h.
Josifek: Matěj Komínek, j. h. / Jan Lukáš, j. h. / Jakub Vrba, j. h.
Barborka: Anna Šopíková j. h. nebo Zuzana Švrčková j. h.


 

Scéna:Velký sál
Délka představení:3 hod. 30 min.
Premiéra:22.08.2009 - 19:00
Derniéra:07.06.2010 - 19:00
Aktuální program:

Kdy hrajeme