Zkrocení zlé ženy

William Shakespeare
Program

nezkrotná renesanční veselohra

Po bezmála 35 letech se zlínští diváci opět uvidí jednu z nepopulárnějších Shakespearových komedií - slavné a nestárnoucí Zkrocení zlé ženy!
I když téma této jadrné komedie nemusí být každému po srsti - ostatně, který civilizovaný člověk by nenamítal nic proti drsným metodám mužského "krocení" ženy? - je přesto historicky dokázáno, že tuto Shakespearovu hru diváci upřímně milují, že patří mezi nejoblíbenější, nejžádanější a také nejúspěšnější. Jistě to nesvědčí o tom, že by škodolibé publikum toužilo vidět na scéně jakési zotročení a ponížení ženy, ale že se těší na vzrušující, jiskřivý "zápas" dvou silných osobností, dvou bujných temperamentů, ale zejména dvou rovnocenných inteligentních bytostí s velkým smyslem pro humor.
Děj hry je natolik ve všeobecném povědomí, že je skoro zbytečné jej připomínat. Vždyť kdo by nikdy neslyšel o hubaté a zpupné Kateřině, sestře andělsky něžné a mírné Bianky? O Biancu se pere hned několik nápadníků najednou a Kateřina je na ocet. Přestože je krásná, každý se jí bojí jako čerta. Až na svérázného šlechtice Petruchia, který se rozhodne, že z této svéhlavé "dračice" udělá tu nejpokornější a nejmírumilovnější manželku na světě. Práce to není snadná ani pro jednoho z nich, ale úsilí je nakonec korunováno úspěchem. Je to zápas, z kterého vycházejí vítězně obě strany - jak Petruchio tak i Kateřina. Proto jen oni dva se v závěru mohou radovat ze společného partnerství. Jejich urputný "boj" přinesl ovoce. Postupně se z něj zrodila láska. Zvítězila sice dominantní mužská hrdost a síla, ale zároveň i ženská moudrost a získaná schopnost tolerance. A že to s "andělskou" Biancou nebude mít její ženich tak jednoduché jak přepokládal - to se dalo čekat!
Ve hře nevystupují samozřejmě jen jmenované postavy; řetězec zábavných a spletitých situací kolem námluv obou mladých dam rozehrává řada dalších vtipných figur a figurek. Děj je zasazen do Padovy, takže a v duchu italské živelnosti se také komedie odvíjí.

Realizační tým:

dramaturg: Jana Kafková
režie: Pavel Šimák
překlad: Martin Hilský
dramaturgie: Jana Kafková
scéna: Jaroslav Čermák
kostýmy: Andrea Kučerová
hudba: Karel Albrecht
 

 Sloužící v Petruchiově domě: Jan Machů, Filip Markes, Petr Vaněk, Petr Hubík/ Michal Pátík (členové jevištní techniky)

Scéna:Velký sál
Délka představení:2 hod. 30 minut (včetně přestávky)
Premiéra:25.02.2006 - 19:00
Derniéra:05.06.2007 - 19:00
Aktuální program:

Kdy hrajeme