Stanislav Valla: Padesátku jsem oslavil maratonem, 85. narozeniny na zahrádce

Program

Stanislav Valla letos v květnu na cyklojízdě s Prodanou nevěstouStanislav Valla letos v květnu na cyklojízdě s Prodanou nevěstou

Co Vás přivedlo k divadlu?

Otec ochotničil. A strašně se mi líbilo, když jsem jako kluk ministrantoval, to bylo vždycky taky takové představení. Mělo to své zásady a pravidla. Člověk poznal různé charaktery knězů a lidí… Později jsem se přidal do divadelního kroužku. Zkoušeli jsme třeba Broučky, na hotelu, protože nám při náletu v roce 1945 zbourali velké divadlo. V tom kroužku nás bylo šestnáct. Dvanáct z nás se pak dostalo na JAMU, nebo na DAMU.

Vás osud zavál kam?

Já a čtyři další mí kamarádi ze Zlína jsme šli na DAMU. Než jsme nastoupili, museli jsme projít měsíčním školením. Tam jsem se setkal s Petrem Haničincem, Janou Štěpánkovou, Vladimírem Brabcem, Luďkem Munzarem, Radkem Brzobohatým a mnoha dalšími.

Po škole jste se chtěl hned vrátit domů do Zlína?

Líbila se mi Praha. Nastoupil jsem do Vesnického divadla. Tam to bylo dobré. Měsíc se zkoušelo v Praze a dva měsíce se pak jezdilo po celých Čechách a Moravě. Sem tam jsme zajeli i na Slovensko. To jsem si připadal jako nejlépe placený turista, protože jsem viděl spoustu krásných míst, za turnus jsme udělali i čtyřicet představení a existovaly závodní jídelny, kde se člověk levně najedl (smích)... Dělali jsme i loutkové divadlo pro děti. To mě bavilo.

Do Zlína jste se ale vrátil brzy…

Ve Vesnickém divadle jsem byl pět sezon, pak ho zrušili. A jak jsem poznal divadla po celé zemi, lákalo mě to zase domů, ale bylo to nešťastně načasované. Ve Zlíně se zrovna chtěli zbavit uměleckého šéfa a na mě si dokazovali, jak je blbej (smích). Měl jsem zaskakovat za Václava Babku, to byl můj oblíbený herec. Přežil jsem to dvě sezony a nebyli se mnou spokojení. Mohl jsem jít jinam, ale poznal jsem Šumperk, Karlovy Vary, Uherské Hradiště, zkrátka kde co… Chtěl jsem zůstat a vzal jsem práci, která mě děsila a kterou jsem nikdy dělat nechtěl – inspicienta.

Proč Vás děsila?

Člověk může desetkrát všechno zkontrolovat, ale jednou to neudělá a hned je průšvih. Je to šílená zodpovědnost. Ale nestěžuji si, nakonec jsem byl spokojený. Občas jsem dostal i menší roličku.

Kdy Vás vzali zpátky do hereckého souboru?

Později jsem dělal ještě jevištního mistra a inspektora hlediště. A obrátilo se to až po sametové revoluci, to mě vzali zpátky jako herce. No a pak přišel důchod. Život utíká strašně rychle…

Počkejte, to jsme ale kus přeskočili! Co bylo mezi sametovou revolucí a důchodem?

Spousta nezapomenutelných setkání. A z nedávné doby krásná věc – syrová inscenace Je třeba zabít Sekala. Nebo poetická Romance pro křídlovku, tu jsem miloval. Nehrálo se to bohužel dlouho, ale stálo to za to. A teď ještě dohrávám Žítkovské bohyně, mám tam krásnou malou roličku opilce, která se mi od začátku hrála velice dobře, protože jsem měl problémy s kolenem (smích). No a kdyby přišla nějaká další nabídka, nebráním se.

Diváci Vás občas mohou zahlédnout i na filmovém plátně. Připomenete některý z filmů, ve kterých jste se objevil?

Z poslední doby to byla Díra u Hanušovic v režii Miroslava Krobota. Našel si mě ve fotografické kartotéce a dal mi roli Vitáska. Sešli jsme se, domluvili… Pak jsem ho ale zarmoutil, protože jsem zjistil, že jeden natáčecí den nemůžu. Byl jsem přihlášený na mistrovství světa veteránů v orientačním běhu v Itálii. Museli mě vynechat ze scény na pohřbu. A na chvilku jsem se objevil i v Rodinném filmu, který měl premiéru letos v únoru.

Orientační běh Vaším životem prostupuje podobně výrazně jako divadlo…

Určitě, běhal jsem vždycky velice rád. Ke své padesátce jsem si zaběhl v divadelním dresu Košický maraton. Ze 120 lidí jsem skončil 60. A loni v létě jsem využil pauzy u Žítkovských bohyní, když holky čekaly dítě, a nechal si zoperovat to bolavé koleno. Na běhání to teď moc není, rehabilituju, na závody si ještě budu muset chvilku počkat.

Jak jste oslavil 85. narozeniny?

Hlavně s rodinou, tiše, klidně… Unavil jsem se pěkně prací na zahrádce.

Rozhovor připravila Veronika Jurčová.

Stanislav Valla v Romanci pro křídlovkuStanislav Valla v Romanci pro křídlovkuStanislav Valla v Romanci pro křídlovkuStanislav Valla v Romanci pro křídlovku