ROČNÍ PŘEDPLATNÉ 2017

Roční předplatné do MDZRoční předplatné do MDZProdej ročního předplatného 2017 startuje 1. listopadu 2016.

Předplatitelské skupiny R1 a R2 - roční předplatné, hrací dny úterý nebo pátek vždy 17.00 Velký sál

+ BONUS 100 Kč, který platí na představení MDZ

+ po každém představení beseda s herci

+ služba hlídání dětí v divadle v průběhu představení zdarma

+ možnost přednostní rezervace vstupenek

+ výrazná sleva

CENA PŘEDPLATNÉHO
880,-

NOVÉ TITULY V RÁMCI PŘEDPLATNÉHO

Srpen v zemi indiánů – Tracy Letts

pichlavá tragikomedie

Režie: Petr Štindl

Premiéra: 17. září 2016

Drama Tracyho Lettse patří k nejoceňovanějším divadelním textům současnosti. Svědčí o tom i Pulitzerova cena, kterou získalo v roce 2008, jeho skvělé filmové zpracování s Meryl Streepovou a Julií Roberts v hlavních rolích, obrovský úspěch na Broadwayi, ale i na českých jevištích.

Pod jeho tajuplným názvem tepe příběh jedné rodiny, kterou po letech svedla dohromady překvapivá zpráva – ztratil se otec. Otec tří sester, kolem jejichž nelehkých, a přece všem tak důvěrně známých životních osudů autor příběh sestavil. Proč důvěrně známých? Rodinná traumata, odpuštění, vzájemná starostlivost i nepochopení, zklamané lásky i víra v lepší budoucnost – to všechno utváří rodinný život nejen v americké prérii, ale i mezi zlínskými kopci. Skvěle napsané dialogy a plnokrevné postavy navíc představují výzvu, po které prahne snad každý herec. A divák se pak má určitě na co těšit.

„Mám rád hry, kdy už ze samotného názvu zavane něco tajemného, nečekaného a provokativního. Magická nejistota. Příslib dráždivého příběhu. Neuchopitelná přitažlivost. Ano, často se pak člověk při samotném čtení zklame, to však určitě není případ Srpna v zemi indiánů. Tahle rodinná tragikomedie patří bezesporu k tomu nejlepšímu, co v americkém dramatu v posledních letech vzniklo. Mimo jiné nabízí skvělé herecké příležitosti pro skvělý soubor.“

Petr Štindl, režisér

 

Past na myši – Agatha Christie

nejúspěšnější divadelní detektivka všech dob

Režie: Lukáš Kopecký

Premiéra: 15. října 2016

Majitelé nově otevřeného penzionu U klášterní studny netrpělivě čekají na své první hosty a s obavami vyhlížejí do houstnoucí chumelenice. Příjezdová cesta už je pod sněhovou záplavou téměř neprůjezdná, když dorazí šestý a nikým neočekávaný host se šokující zprávou: všichni přítomní jsou v ohrožení života. Jenže telefonní spojení někdo přestřihl a dům už zcela zavalil sníh. Není úniku. A vrah už je možná vevnitř…

Nevídaný úspěch této téměř sedmdesát let staré hry prý udivoval i samotnou autorku. Ale její čtenáři a diváci zas tak překvapeni nebývají – když jim totiž na závěr skvěle vybudovaného a humorem protkaného příběhu autorka naservíruje šokující rozřešení a všechny indicie do sebe hladce zapadnou, zatetelí se i ten nejzarytější odpůrce detektivek a chce se do téhle důmyslně sestrojené pastičky na myši nechat chytit zas a znovu. 

„Co podle mého nabízí Past na myši? Jedinečné vytržení z rutiny každodenních povinností. Mrazení v zádech, až by jeden chvílemi vyskočil ze sedadla. Překvapivé zvraty, napínavé drama, poezie hrůzy. Divákům doporučuji jít do divadla v doprovodu!“ Lukáš Kopecký, režisér

 

Tartuffe - Molière

nestárnoucí satirická komedie

Režie: Pavel Khek

Premiéra: 10. prosince 2016

Tartuffe. To slovo, to jméno zní skoro jako šifra, jako zaklínadlo. Co se za ním skrývá? Podvodník? Pokrytec? Svatoušek? Nebo skutečně příkladný muž? Ostře satirická komedie o umění slovní manipulace, o schopnosti nasadit si masku svatého, příkladného muže v situacích, kdy je to potřeba. O tom, že postava Tartuffa nachází živnou půdu především v takové společnosti, která poztrácela veškeré základní hodnoty nebo je v marastu doby právě hledá. Když ovšem narazí na Tartuffa, nehledá ty hodnoty zrovna na nejlepším místě.

Tartuffe, umělec ve šmejdovství, jenž vás dokáže totálně oblbnout, umělec v nasazování líbezné masky. Falešný spasitel našich životů. Sladká reklama, která vás ukecá a které nelze odolat.

Říká se, že každá doba má své Tartuffy. Jakého Tartuffa tedy máme my?

„Chci, aby byl náš Tartuffe jako chlapík z reklamy, který vás zbaví problémů. Oddluží, vyléčí z rakoviny, zařídí vše. Je velmi, velmi těžké mu nenaletět. Na hře mě nejvíc zajímá ta poslední scéna - zjeví se deus ex machina a všechno v dobré obrátí - tak říkám si, že Molière je příliš dobrý autor na takový kýčovitý konec, a samozřejmě to lze vysvětlit tím, že to napsal na popud krále - ale myslím, že Molière byl chytřejší než Ludvík a že tam zaklel něco tajuplného, co možná celého Tartuffa převrací naruby a zásadně proměňuje, kdo na čí straně v této hře stojí a kolik životů má Tartuffe.“

Pavel Khek, režisér

 

Já, Baťa - Peter Pavlac

hra o historii až příliš živé

Režie: Patrik Lančarič

Premiéra: 14. ledna 2017

Já, Baťa. J.A. Baťa. A jeho velké vize: skvěle a s obrovskou dynamikou rozvíjené, ale nedokončené, pošlapané, umlčené, oslepené.

Druhý díl baťovské trilogie o dynastii Baťů. Zatímco první se věnoval zakladateli legendární zlínské firmy, druhý bude patřit právě Janu Antonínovi. O dramatické a konfliktní situace v jeho životě nebyla nouze. Mnohé z nich nejsou jen zlomovými okamžiky jeho osobního životního příběhu a příběhu celé baťovské dynastie, ale také příběhem českého národa.

Autora textu Petera Pavlace zajímají klíčové momenty: proč například exilovou vládu podporoval vždy jen tajně a proč nebo co stálo za jeho nezměrnou, až mesianistickou touhou vytvářet i díky podnikání lepší civilizaci, která ho přivedla k budování nových měst v Brazílii.

Jak říká staré úsloví: doma není nikdo prorokem. A tak osobnost Jana Antonína Bati vyvolává ve Zlíně pořád bouřlivé diskuse a je přijímána nejednoznačně.

Peter Pavlac vytváří společně s režisérem Patrikem Lančaričem osvědčený tvůrčí tandem. Od slovenského týmu si slibujeme zcela nezaujatý pohled na kontroverzní téma.

„Vizionár, vízie… tie slová mi v súvislosti s ním chodia po rozume najčastejšie. Ale ešte sa mi s nimi spája niečo v zmysle ako... bláznovství, snílek, rojko… človek z dediny, ktorý dobýva svet… Ten náš malý svet mu bol na jeho rozmery tesný, svojou mentálnou veľkosťou presahoval svet, z ktorého pochádzal. Bol to megaloman s dobrými úmyslami a v tom je kus bláznovstva.“

Patrik Lančarič, režisér

 

Blbec k večeři - Francis Veber

gurmánská komedie na cizí účet

Režie: Hana Mikolášková

Premiéra: 25. února 2017

Není blbec jako blbec. Není někdy radno s blbcem si zahrávat. Můžete z toho totiž lehce zblbnout.

Pierre provozuje s přáteli nemilosrdný žertík. Každý týden si s přáteli na večeři přizvou nějakou bizarní postavičku, která jim rozjasní obličeje. Její blbosti se totiž budou moci do sytosti vysmát.

Jenomže jednoho dne se situace zkomplikuje, když shodou okolností sváteční blbec skončí na večeři přímo u Pierra doma. A hra na výsměch z blázna se začne poněkud vymykat normálu.

Komedie Francise Vebera po zásluze patří mezi vrcholy bulvární francouzské komedie. Nejen vtipné dialogy a komické situace plné nedorozumění jsou ozdobou této hry, ale také jistý jemný společenský přesah, že některé manýry v jednání s lidmi mohou být někdy skutečně za hranou.

„Kdo z nás se někdy neubránil smíchu, když narazil na opravdu unikátní exemplář podivína? A na druhou stranu – kdo z nás si někdy nepřipadal tak trošku jako blbec? Kouzlo téhle komedie podle mě spočívá v tom, že starou dobrou pravdu „kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“ převrací v průběhu hry tolikrát, že dostanou spravedlivě naloženo všichni zúčastnění. Příběh balancuje na hraně smíchu a posměchu, cynického humoru a dojetí, ironie a kýče, absurdity a pochopení, a přitom všechno zůstává tak hmatatelně lidské a francouzsky delikátní. Mezi komediemi jde opravdu o výjimečnou lahůdku plnou vybraných chutí.“ Hana Mikolášková