Historie festivalu

ZAJÍMAVOSTI Z HISTORIE FESTIVALU

Festivalu předcházela krajská přehlídka jihomoravských divadel, která se poprvé uskutečnila v roce 1976 a v dvouletém cyklu se opakovala až do konce osmdesátých let minulého století.

První ročník přehlídky pojmenované Setkání Stretnutie se konal 25. až 30. listopadu 1991 pod záštitou českého a slovenského ministra kultury. Dramaturgie festivalu se ujaly redakce odborných časopisů Svět a divadlo a Kultúrny život a akce se měla stát prestižní přehlídkou toho nejlepšího, co se urodilo na českých a slovenských divadelních scénách.

V roce 1995 odstartovala přehlídka českých regionálních divadel Divadelní Zlín. Do roku 1997 byla „lichým“ bienále „sudého“ Setkání Stretnutie.

Každý ročník měl svá specifika. V roce 1996 k nim patřilo vystoupení britského divadla Scala Revue a petrohradského Otevřeného divadla. Diváci mohli vidět nonverbální kreaci Caprichos studentů dramatické výchovy neslyšících i Gogolovu Ženitbu v rusínském jazyce. Historicky poprvé byli k účasti na festivalu přizvány české nevysoké divadelní školy.

Setkání Stretnutie 1998 se zapsalo do historie změnou dramaturgie – začalo uvádět pouze divadelní novinky staré pouze jednu sezónu, které se na jevištích objevily poprvé. Tento krok učinil zlínskou přehlídku jedinečnou a s trochou nadsázky se díky tomu dá řict, že „zlínská přehlídka nikdy nezestárne“.

Rok 2000 obohatil festival o doprovodné akce. Padlo i rozhodnutí pořádat festival každoročně.

Do nového tisíciletí vstoupil festival vroce 2001 s novým logem, větší propagací, novými formáty katalogu i festivalového časopisu. Poprvé se festivalové dění přesunulo i do ulic města.

Nestává se to často (stalo se to jen čtyřikrát), aby se na přehlídce sešly dvě inscenace stejného názvu. V roce 2003 nabídlo zlínské divadlo návštěvníkům festivalu ke konfrontaci svůj titul Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou a současně po něm sáhlo i pražské Divadlo v Dlouhé.

Česko–slovenský festival se v roce 2004 stal barevnějším, nejen co se týče divadelních forem, ale i původu účinkujících souborů. Hudebně taneční představení beze slov přivezlo do Zlína například francouzské umělecké sdružení Nomades 461.

Desátý ročník festivalu v roce 2005 se tradičně konal v době mistrovství světa v ledním hokeji a poprvé se ve Velkém sále odehrálo divadelního představení s titulky. Setkání Stretnutie obohatilo další „S“ – Spotkanie, když se do přehlídky zapojilo Národní staré divadlo Krakov.

V roce 2008 festival poprvé podpořily všechny země Visegrádu a o rok později nabídla přehlídka poprvé maďarského hosta – Divadlo Maladype Budapešť s Vaječnou tmou.

V roce 2013, 20 let po rozpadu Československa, se akce vydává „československou stopou“, na několik dní v květnu ve Zlíně vzniká „divadelní Československo“.

Od roku 2016 se v rámci festivalu udělují dvě ceny. Cena Martina Porubjaka je oceněním za mimořádný přínos slovensko-českým vztahům v oblasti divadelního umění. Anonymní soutěž o nejlepší původní divadelní hru vyhlašuje divadelní a literární agentura Aura-Pont v návaznosti na 22 ročníků dnes už neexistující soutěže o Cenu Alfréda Radoka. Otevřena je všem novým česky nebo slovensky psaným hrám a její výsledek bývá vyhlášen v rámci slavnostního ukončení festivalu Setkání Stretnutie ve Zlíně.